„Možná si na sobě všímáš, že věnuješ jídlu více času a pozornosti, než by bylo přirozené a prospěšné. Možná máš pocit, že jídlo ti ‚přerostlo‘ přes hlavu.“

Kniha Dosyta přímo a upřímně otevírá téma nezdravého vztahu k jídlu, které je v naší společnosti čím dál aktuálnější. Autorka v ní mluví o tom, že přílišná zaměřenost na jídlo je z psychologického hlediska formou závislosti, zatímco z duchovního pohledu modloslužbou. Je to něco, co v našem životě získalo nepřiměřeně důležité místo a ve velké míře ovlivňuje naše myšlenky, rozhodnutí, emoce, vztahy i duchovní život. Pokud se nezdravě „poutáme“ k jídlu, můžeme po čase vnímat, že náš život někdo řídí více než my sami, že jídlo je už „něco“, co nám krade pozornost a schopnost soustředit se na to, co nás vnitřně naplňuje.

To nezní jako život dosyta, že? Protože ani není. Jídlo nás totiž nikdy skutečně a natrvalo nenaplní, ať by nasytilo naše tělo sebevíc, nedokáže nasytit naši duši. Ježíš ano. A právě o tom mluví kniha Dosyta. Ukazuje způsob, jak se od fixace na jídlo osvobodit. Pokud tě jídlo utěšuje tam, kde má čekat On…

Toto vydání Bible ve Slovenském ekumenickém překladu je součástí série Biblí různých formátů a provedení pod společným názvem SLOVO na cestu životem. Tímto pojmenováním knihy knih chceme zdůraznit, že zde máme Boží slova, která – pokud se jimi necháme vést – nás mohou provázet životem ve všech jeho situacích. Hodnota a vážnost slova i SLOVA se vytrácí. Dnes „dát slovo“ – příslib, vyslovený závazek, nic neznamená. Slovo ztratilo svou moc, přestalo mít svou váhu, přestalo být pevné, neměnné, jak se říkalo „chlapské“. Mnohokrát jsou slova překrucována a znevažována, a to jak lidská, tak i Boží slovo. Ze vzájemné komunikace nám vypadla slova jako láska, odpuštění, potěšení, pravda a mnohá jiná, která nás mají spojovat a posilovat. Musíme se vrátit ke SLOVU, abychom se naučili správně žít i komunikovat. Je proto přímo nezbytné, abychom se, dříve než si obsahem této knihy prolistujeme mezi prsty, nechali vést Ježíšem – vtěleným SLOVEM – do našich životů.

Toto vydání obsahuje IMPRIMATUR a Deuterokanonické knihy.

Kniha Nadprirodzený život svätých je dôkazom toho, že Boh bol vždy prítomný vo svojej cirkvi a prísľub “nezanechám ťa, ani neopustím” neslúži na povzbudenie len jednotlivcom, ale aj Jeho neveste.

Zároveň je pre mňa inšpiráciou k hľadaniu mojej cesty svätosti, pretože každý zo šiestich príbehov svätých úplne osobitým a jedinečným spôsobom ukazuje na to, ako sa dá napĺňať životné poslanie a kráčať za Kristom. Táto kniha mi pomohla hľadať moju vlastnú cestu, Ježišov plán pre môj život, aby som sa mu každým dňom podobal čoraz viac.

(Michal z projektu Godzone)

Druhá šanca je prvotina slovenského autora Michala Škombára s prvkami autobiografie. Autor, podobne ako hlavný hrdina Mike Hasson, má zákernú chorobu – svalovú atrofiu. Mike po tom, ako prestal na chvíľu dýchať, sa ocitá v nemocnici, kde stretáva výnimočnú osobu, lekára Toma. Po nečakanej ponuke sa Mikov život úplne mení. Dostane druhú šancu, ktorú naplno využije. Zrazu je z neho chalan, ktorý môže chodiť a užívať si život, ako to doposiaľ nebolo možné. Ocitá sa na vojenskej škole v Londýne, kde sa podobne ako Tom učí byť chlapom. Postupne sa z neho stáva tajný hrdina. Dostáva sa do rôznych situácií, v ktorých mu ide o život, no napriek tomu ho konečne môže žiť plnohodnotne. Jeho novým cieľom sa stáva záchrana ľudí, a nebojí sa pre to riskovať anito najcennejšie.

Žáner: dobrodružný, tragický, životopisný, autobiografia, choroba, vojenská škola

BŮH TRŮNÍ NA CHVÁLE SVÉHO LIDU. ŽALM 22

Už několik let naše srdce hoří pro chválu. Godzone Zpěvník vol. 3 je tu opět jako prostředek, kterým chceme přinést chválu do vašich domovů, kostelů, společenství, do ticha vašeho pokoje a na všechna místa, kde vyvyšujeme Jeho jméno.

Zpěvník je plný písní, které hýbou našimi srdci a přinášejí nebe na zem. Věříme, že v něm objevíte své nové oblíbené písně a toužíme, aby i tato forma sloužila k šíření Božího království.

Děkujeme autorům písní, hudebníkům a textařům, kteří nám dovolili publikovat jejich písně v tomto zpěvníku. Naše poděkování patří také Matejovi Hudáčkovi, který sbírá a sdílí tyto texty na stránce 4334.sk.

Táto publikácia si kladie za cieľ ponúknuť odpovede na tému formovanie emocionality, a to najprv z pohľadu medicínskeho výskumu, a následne z teologického pohľadu autora. V posledných desaťročiach sa čoraz naliehavejšie ukazuje potreba ponúknuť solídnu formáciu citového života, ktorá napomáha zdravému a harmonickému rozvoju osoby – na telesnej, psychologickej aj duchovnej úrovni.

Kniha je určená všetkým, ktorí formujú druhých (v širokom zmysle slova), a snaží sa im sprístupniť niektoré poznatky modernej psychológie, ktoré im môžu pomôcť v tejto kľúčovej úlohe. Rieši témy ako osobnosť a jej rôzne prejavy, formácia charakteru, zrelosť, špecifiká jednotlivých vývinových štádií, sexualita, celibát, duševné ochorenia – v kombinácii vedeckej presnosti a praktického uplatnenia. Pre autora formovanie emocionality zahŕňa zapojenie rozumu a vôle, aby sa osoba naučila rozlišovať, čo je dobré, túžila po tom a hľadala vhodné prostriedky, ako to dosiahnuť.

“Moment, toto je v biblii?”

Aj toto si môžete povedať pri čítaní tejto knihy – Boh má meno. Čo mňa osobne veľmi inšpirovalo je to, ako si každý robíme svoju vlastnú projekciu Boha. Ako si ho premietame do svojho života a aký si myslíme, že je, verzus to, aký ON naozaj JE. Ak boh v našom živote schvaľuje všetky naše kroky, so všetkým súhlasí a na všetko nám pritakáva, možno by sme sa mali zamyslieť, či je to skutočne Pán Boh, alebo iba naša mylná predstava, ktorú si zrkadlíme cez optiku nášho života.

Boh je omnoho lepší ako naše predstavy o ňom.

Okolní svět nás nepřetržitě formuje. Pokud chceme, aby nás formoval Ježíš, musíme se stát jeho učedníky.

„Jedna z nejdůležitějších knih, které jsem za posledních deset let četla. Kdybychom se všichni vydali touto cestou, změnily by se nejen naše životy, ale celý svět.“
– Jennie Allenová, autorka New York Times bestselleru Z hlavy ven.

Údolí popisuje období každého věřícího, kdy musí stát na pravdě Písma a opírat se o Pánův hlas. Naučíte se neutíkat z boje, ale naopak aktivně vyhledávat nepřítele a ničit ho. Cestou skrze hrozivé údolí se naučíte, jak vést lidi a jak používat vhodné taktiky a strategie. A navíc to vše budete dělat s radostí, protože právě „v radosti Pánově je naše síla.”

Přijměte pozvání do největšího dobrodružství – na cestu, kde se odehrávají ty největší boje mezi dobrem a zlem. Spolu s hrdiny první knihy se ocitnete uprostřed vnitřních bojů, ale i v chaosu nebezpečných bitev s rafinovaným nepřítelem.

Příběh rysa ostrovida a jeho dobrodružství od autorky Moniky Macákové vtáhne malého čtenáře do života mláděte rysa ostrovida a jeho puštíčího kamaráda. Malý Rysko se vydává na denní lov, ale hned na začátku si tímto počínáním pořádně zavaří. Puštík Hugo, Ryskův kamarád, ho v tom však ani na chvíli nenechá samotného, a tak se spolu vrhnou do dobrodružství, o kterém se jim ani nesnilo.

„Kam jde lídr, tam jde církev.“

Ať už jsi vedoucím společenství, vedeš nějakou službu nebo malou skupinku, ať už jsi dobrovolník, člen chválového týmu, administrativní výpomoc, misionář nebo kdokoliv jiný, změna vždy začíná od tebe. Tvá osobní transformace se promítne do života církve a bude mít vliv na svět.

Scazzero popisuje sedm znaků zdravého učednictví a jejich následné uplatňování v našem životě. Jak sám říká: „Emočně zralý učedník zpomaluje, aby byl s Ježíšem. Noří se pod povrch svého života a dovoluje, aby ho Ježíš hluboce proměnil. A nakonec z této hloubky vychází, aby nabídl svůj život jako dar druhým podobně, jako to dělal Ježíš.“

Kniha je plná maleb/kreslených obrázků, které jsou osobním vyjádřením autorčina vztahu s Bohem.

Kniha „Akú farbu má duša človeka“ nabízí něco malého k odpočinku, načerpání sil, krátkému zastavení. Osobní cesta mladé ženy, vyprávěná prostřednictvím kreseb/maleb, s drobnými náměty k bližšímu poznání Boha, který není daleko. Příběh obrácení, rozhovorů s Bohem a přijetí života od Ježíše. Určeno pro ženy, které potřebují povzbuzení k osobnímu vztahu s Bohem.

Ztiš se a poznej, že já jsem Bůh. (Žalm 46,10)